Žít zdravěji znamená žít lépe.

DŮLEŽITOST PREVENCE

Téma zdravotní prevence je v naší republice opomíjenou záležitostí, i když se lékaři, zdravotní pojišťovny i jiní přední odborníci z plných sil snaží zvýšit povědomí o těchto službách, a hlavně o jejich důležitosti pro zdraví každého z nás.


Téma zdravotní prevence je v naší republice opomíjenou záležitostí, i když se lékaři, zdravotní pojišťovny i jiní přední odborníci z plných sil snaží zvýšit povědomí o těchto službách, a hlavně o jejich důležitosti pro zdraví každého z nás. Proto si ani já na začátek nového roku toto téma neodpustím a tímto článkem se pokusím předat informace mezi mnohé z vás a zvýšit tak povědomí o dostupné péči zachraňující lidské životy.

Prevence ve zdravotnictví představuje soubor opatření, jejichž cílem je bránit výskytu závažných onemocnění a je tak nedílnou součástí péče o zdraví. Preventivní prohlídky by měl podstupovat každý z nás bez ohledu na to, zda se cítí zdráv či nemocen. Spousta závažných onemocnění se totiž v počátečních stádiích nijak specificky neprojevuje, i když je právě v tomto období léčitelná. Prevencí však nejsou pouze pravidelné lékařské prohlídky, jedná se o mnohem komplexnější záležitost, kterou si pro zjednodušení můžeme rozdělit na prevenci primární, sekundární a terciární.

Za primární prevenci zodpovídá každý z nás sám. Představuje totiž předcházení vzniku chorob vlivem životního stylu.

Sekundární prevence má za úkol odhalit nemoc v počátečním bezpříznakovém stádiu a jedná se tedy převážně o lékařské preventivní programy.

Terciární prevenci pak využíváme po odeznění nemoci tak, že zamezuje návratu onemocnění a předchází možným komplikacím.


Na jaké preventivní prohlídky máme v rámci pojištění nárok? Všem známá je jistě preventivní prohlídka u praktického lékaře, a to jednou za dva roky. Měla by zahrnovat doplnění vaší anamnézy, s důrazem zejména na rizikové faktory, jako jsou alkohol a kouření, a rodinnou anamnézu, kde by měl lékař vědět o onemocněních vyskytujících se ve vaší rodině. Dále by vám měl být změřen krevní tlak, zhodnoceno krevní řečiště a vyšetřeno srdce a plíce. Mnoho praktiků již v dnešní době disponuje také ultrazvukem, kterým by měl zhodnotit dutinu břišní například pro přítomnost žlučových kamínků, které mohou být i naprosto bezpříznakové. S postupujícím věkem jsou dostupná další preventivní vyšetření, právě podle doby, kdy je jejich výskyt nejčastější a je tedy možné je včas odhalit a léčit.

U zubního lékaře máme nově nárok na prevenci jedenkrát ročně. Jestli je vyšetření praktikem považováno mnohými za zbytečné, vyšetření zubním lékařem je považováno za obávané. Jednak je to proto, že práce v oblasti hlavy není nic příjemného, jednak proto, že se předem obáváme toho, na co lékař přijde a jakou sumu za léčbu si řekne. To by ovšem neměl být důvod k vynechávání prohlídek, protože právě prevence pomůže zminimalizovat množství zákroků i jejich finanční hodnotu .

Ženy a dívky od patnácti let by pak měly jednou ročně chodit na gynekologické prevence, kde je kladen důraz na screening karcinomu děložního hrdla, v pozdějším věku i screening na přítomnost viru HPV, který může rakovinu děložního hrdla způsobit.

Lékaři neustále usilují o snížení věkových hranic u mnohých screeningových vyšetření, která tak pomáhají odhalit počáteční stádia mnohých onemocnění. Při jakémkoliv podezření vás odešlou na specializované pracoviště k došetření, určení diagnózy a stanovení léčby, která je, ještě jednou opakuji, v počátečním stádiu u většiny onemocnění úspěšná. Dbejte o sebe, choďte na preventivní prohlídky.

Co dál kromě pravidelných návštěv lékaře můžete pro své zdraví dělat preventivně každý den?

Jak zdůrazňuji v každém svém článku, nastavte si pravidelný denní režim. Zkuste každý den vstávat a chodit spát ve stejnou dobu, a to včetně víkendů. Dbejte na dostatečnou kvalitu a délku spánku. Před spaním byste neměli být rušeni žádným světlem ani elektronikou, jelikož tyto faktory blokují uvolňování melatoninu, hormonu spánku. Spát byste měli v dobře vyvětrané a chladnější místnosti, ve které netrávíte zbytek dne a délka spánku by měla být ideálně 7–8 hodin u dospělých osob.

Dále byste měli dbát na dostatečný pohyb, alespoň 30 minut denně, a zdravou a vyváženou stravu s dostatkem energie, živin a vitaminů. Ideálně byste měli sníst okolo 5 jídel denně v pravidelných odstupech, tedy snídani, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu a večeři. Zastoupeny by ve stravě měly být sacharidy, bílkoviny a tuky, dostatek mléčných výrobků a vláknina. Vhodné je zvolit i doplňky stravy jako jsou omega kyseliny, probiotika a prebiotika, vitaminy či minerály.