Kardiovaskulární systém — naše srdce a cévy —
představuje složitou síť, která nám po těle rozvádí krev s obsahem živin,
kyslíku a hormonů a odvádí odpadní látky. Tento bezpochyby nejdůležitější
systém v těle však postihují mnohá onemocnění, která jsou bohužel nejčastější
příčinou úmrtí v naší populaci. Mezi tato onemocnění se řadí infarkt
myokardu, cévní mozková příhoda, žilní trombózy, plicní embolie a další.
I když některé faktory, jako je dědičná složka
či věk, ovlivnit nemůžeme, dobrou zprávou je, že spoustu věcí ovlivnit lze.
Mezi rizikové faktory patří totiž nesprávná životospráva, která zahrnuje kouření,
nedostatek pohybu, nadměrnou tělesnou hmotnost či vysoký příjem soli, tuků a
cukru. Tyto faktory mohou následně vést cukrovce, vysoké hladině cholesterolu a
k vysokému krevnímu tlaku, který je tichým zabijákem. Vzhledem
k tomu, že je vysoký krevní tlak závažnou diagnózou, budu mu věnovat ještě
několik řádků.
Vysoký krevní tlak — hypertenze — je
definována opakovanými hodnotami krevního tlaku nad 140/90 mmHg. Problém je, že
příznaky hypertenze nejsou specifické, proto ji spíše neodhalíte, pokud si tlak
nekontrolujete pravidelně doma nebo nechodíte na preventivní prohlídky. Můžete sice
pociťovat bolesti hlavy, únavu nebo dušnost, nicméně se pravděpodobně nebude
jednat o příznaky, kvůli kterým byste vyhledali lékaře. Vysoký krevní tlak pak
klade vysoké nároky na srdce, které je tak nadměrně zatěžováno a jeho svalovina
se začne nevratně měnit, což může vést až k jeho selhání.
Jak tedy mohu snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění?
Dopřejte si
pravidelný pohyb, dostatečně pijte a snažte se zdravě a pravidelně stravovat.
Vaše strava by měla obsahovat přibližně 50–60 % sacharidů, 20–30 % tuků a 15–20
% bílkovin. Sacharidová složka by měla být zastoupena převážně tzv. komplexními
sacharidy, které jsou obsaženy v obilninách, luštěninách, bramborech či
kvalitním pečivu, neměli bychom ale zapomínat ani na ovoce a zeleninu, které
jsou zase zdrojem vitaminů a vlákniny. Bohatým
zdrojem bílkovin je maso či vejce, významným zdrojem jsou potom mléčné výrobky,
které obsahují i tělu prospěšný vápník a probiotika.
Tuky jsou velkým tématem, kdy jsou na jedné
straně nadměrně konzumovány, na straně druhé mylně považovány za “špatné”,
jelikož si spousta lidí myslí, že konzumace automaticky vede k jejich
ukládání a tloustnutí. Zdravé tuky mají ale v organismu nezastupitelnou roli,
jelikož jsou stavebním prvkem každé jedné buňky, slouží jako rozpouštědlo pro
vitaminy A, D, E a K a jsou také zodpovědné za správnou funkcí hormonů. Tuky
jsou složeny z mastných kyselin, které dělíme na nasycené (primárně v živočišných
tucích) a nenasycené (převážně rostlinné), které jsou mononenasycené a
polynenasycené. A právě nenasycené mastné kyseliny, známé také jaké omega
mastné kyseliny jsou velice významné pro naše zdraví. Omega mastných
kyselin je hned několik a jejich dělení lze shrnout do skupin omega-3
a omega-6, které jsou esenciální, což znamená, že je tělu musíme
dodat, a dále omega-7 a omega-9, které si tělo umí
vyrobit samo, nicméně za předpokladu, že má dostatek těch esenciálních. Jejich
společným rysem je pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, nicméně se pojďme
podívat, v čem jsou obsaženy a jaké mají individuální účinky.
Omega-3 mastné kyseliny jsou obsaženy
v mořských organismech, semínkách, vlašských ořeších či olejích. Jsou
stavebním prvkem buněčných membrán a regulují zánět.
Omega-6 mastné kyseliny jsou obsaženy v různých rostlinných olejích. Jejich funkcí je snížení hladiny tuků v krvi a protizánětlivý účinek. Jejich příjem by ale neměl být dlouhodobě zbytečně vysoký.
Omega-7 mastné kyseliny jsou obsaženy v makadamových ořeších a rakytníku. Napomáhají udržení správné hladiny cholesterolu a cukru v krvi a jsou nápomocné také při potížích se zažívacím ústrojím, například při zácpě. Dále mají pozitivní vliv na stav vlasů, nehtů a pokožky.
Omega-9 mastné kyseliny jsou obsaženy v olejích,
semenech a ořeších. Hlavní funkcí je udržování dobré funkce kardiovaskulárního
systému, současné studie však poukazují na to, že by mohly mít pozitivní vliv
na paměť a tedy i vývoj Alzheimerovy choroby.