V minulém článku o dutině ústní jsme si představili její základní struktury a funkce a blíže jsme si přiblížili, jaká onemocnění mohou postihnout naše rty a sliznici a jak jim předcházet. Dnes budeme v této problematice pokračovat a podíváme se na onemocnění dásní, zubů a jazyka.
1) DÁSNĚ
Jde o výběžky našich čelistí pokryté sliznicí, která rohovatí. Nejčastějším onemocněním je krvácení dásní způsobené zánětem (gingivitidou), parodontitidou nebo poruchou krevní srážlivosti. Prevencí těchto onemocnění bude správná hygiena a dostatečný příjem vitaminů a minerálů.
2) ZUBY
Zuby jsou orgánem složeným z vody, organické hmoty a minerálů. Jeho částmi jsou korunka, krček, kořen, dřeňová dutina a kořenové kanálky, stavebními materiály potom sklovina, zubovina, zubní cement a zubní dřeň.
Sklovina představuje nejtvrdší substanci těla, která pokrývá zubní korunku. Je z většiny tvořená minerálem hydroxyapatitem, naopak neobsahuje buněčnou složku, což znamená, že sklovina nemá možnost obnovy a proto je její poškození závažné. To může být způsobeno chemickou cestou (konzumací sladkých a kyselých nápojů a potravin), nebo mechanickou cestou (skřípáním zubů, piercingy v jazyku,…). Kromě způsobu poškození je velmi významná i doba působení dráždivého podnětu. Vůbec nejhorší pro sklovinu je “ucucávání” nebo pojídání poškozujících potravin v průběhu celého dne – to znamená, že například jednorázové vypití velkého množství vody s citronem napáchá mnohem méně škody než popíjení doušků této vody během celého dne. Jednou z nejhorších kombinací je popíjení vína (změkčení skloviny) společně s konzumací slaných oříšků (obroušení změklé skloviny).
V rámci dodržování dobré kondice zubů by mělo být na prvním místě správné čištění, ideálně dvakrát denně. Nejvýznamnější je čištění mechanické, tedy to, co dělá zubní kartáček. Zubní pasta je pouhým doplňkem k čistění, nicméně je také důležitá například pro doplnění fluoridů. V dnešní době jsou navíc dostupné i speciální pasty pro posílení zubní skloviny. Kromě běžného kartáčku by pak ve výbavě neměly chybět kartáčky mezizubní. Mimo čištění je ale potřeba se o zuby starat i správným výběrem stravy a nápojů. Rozhodně není zakázáno pít tolik oblíbenou vodu s citronem či ovocné džusy – je ale dobré tyto nápoje například pít brčkem tak, aby se nedotkly zubního povrchu, nebo si zuby asi půl hodiny po vypití vyčistit (ne dříve, sklovina je po konzumaci změklá a kartáček by ji tak ještě více poškodil).
V určitých situacích je zub už natolik poškozen, že jediným řešením je nějaký stomatologický zákrok. Ten kromě jiného přináší i riziko infekce a zánětu, které se krevní cestou mohou dostat dále do těla a způsobit například vážné endokarditidy. Zde je na prvním místě pečlivá práce lékaře, nicméně prevencí je i MIOLITE® by MARTA FENYO. Ten kromě prevence navíc podporuje hojení dutiny ústní.
3) JAZYK
Jazyk je svalovým orgánem, který plní svou funkci při zpracování potravy, vnímání chuti i tvorby řeči. Hřbet jazyka představuje specializovaný typ sliznice, která obsahuje různé typy slizničních papil s nebo bez chuťových pohárků. Bez chuťových pohárků jsou papily nitkovité, s chuťovými pohárky papily houbovité, hrazené a listovité. Chuťové pohárky představují chemoreceptory, které vnímají sladkost (špička jazyka), slanost (špička a přední boční strany jazyka), kyselost (zadní boční strany jazyka), hořkost (kořen jazyka) a umami. Na kořeni jazyka se navíc nachází lymfatická tkáň tvořící jazykovou mandli s imunitní funkcí.
U jazyka má značný diagnostický význam jeho povlak. Ten fyziologický tvoří nitkovité papily, zbytky potravy, bakterie a odloučené buňky, nicméně může být i patologický, kdy se papily zmnoží a více rohovatí. U těžkých infekcí vzniká povlak akutní, kdy je jazyk oschlý a škraloupovitý. Suchý jazyk ale může být i projevem dehydratace u horečky, průjmu či zvracení. Zcela vyhlazený jazyk se může objevit například u užívání antibiotik, nedostatku nějakého důležitého prvku výživy či oběhové nedostatečnosti, nebo u anemie či jaterní cirhózy. Stejně jako na sliznici se i na jazyku může vyskytovat soor. Vředy jazyka jsou typické pro nádorová onemocnění, tuberkulózu či syflilis, při poruchách žlaz s vnitřní sekrecí pak může být jazyk nápadně zvětšený.
Z výše uvedeného výčtu tak vyplývá, že stav jazyka poukazuje na stav organismu. Prevencí bude opět dostatečná ústní hygiena, správná výživa s dostatečným příjmem vitaminů a minerálů, a to i ve formě doplňků stravy, a dostatečná hydratace.