Štítná žláza je endokrinním orgánem (tedy orgánem s vnitřní sekrecí), uloženým na přední straně průdušnice, jehož funkce je závislá na příjmu jódu. Skládá se ze dvou laloků a normálně není na krku hmatatelná. Jejím úkolem je produkce tří hormonů – trijodthyroninu (T3), tetrajodthyroninu = thyroxinu (T4) a kalcitoninu – které komplexně působí na celý organismus zejména ovlivněním metabolismu. Mimo to jsou nezbytné i pro prenatální vývoj centrálního nervového systému a pro normální růst. Poruchy funkce štítné žlázy se týkají především hormonů trijodthyroninu a thyroxinu a jde o její sníženou (hypothyreoidismus), či zvýšenou (hyperthyreoidismus) funkci. Spolu s diabetem jsou nejčastějšími poruchami endokrinního systému.
Normální funkce štítné žlázy
V rámci fyziologické funkce hormony štítné žlázy ovlivňují činnost našeho metabolismu tím, že zvyšují aktivitu přenašečů pro ionty sodíku a draslíku přes buněčnou membránu. To v buňce vyvolá tvorbu energie a k tomu nezbytnou spotřebu kyslíku. K vytvoření takové energie je potřeba i patřičný zdroj, kterým se díky působení hormonů trijodthyroninu a tetrajodthyroninu stávají tuky. Takto vytvořenou energii tělo využije pro své vlastní potřeby a pro pohyb a zbytek uvolňuje i ve formě tepla.
Kromě hormonů T3 a T4 štítná žláza produkuje ještě kalcitonin. Ten je zodpovědný za metabolismus vápníku, a to tak, že snižuje jeho hladiny v krvi zabudováváním vápníku do kostí.
Za normálního stavu jsou všechny pochody v rovnováze, při nějaké patologii začne jedinec pociťovat různé příznaky vyplývající buď ze zvýšené, nebo ze snížené aktivity štítné žlázy. Za tyto patologie jsou zodpovědné buď autoimunitní poruchy organismu, nádory, nebo i neadekvátní příjem jódu v potravě. Zatímco první dva faktory těžko ovlivníme, příjem jódu si hlídat můžeme. Pojďme se tedy podívat na jeho roli při tvorbě hormonů štítné žlázy.
Jód jako zdroj pro tvorbu hormonů štítné žlázy
Jód je stopovým prvkem, který je zabudováván do hormonů T3 (tři ionty jódu) a T4 (čtyři ionty jódu). Vzhledem k tomu, že naše půdy jsou na tento prvek chudé, hlavním zdrojem jódu v potravě je jodizovaná kuchyňská sůl. Další zdroje potom představují mořské ryby, plody či řasy. Denní potřeba jódu by měla být 150 mikrogramů u běžné populace na 12 let, u těhotných a kojících žen potom 250 mikrogramů, a to z důvodu zajištění správného vývoje dítěte již během nitroděložního života.
Právě těhotné a kojící ženy, nebo například osoby, které nekonzumují ryby či mají potravinovou alergii na některý ze zdrojů jodu, mohou trpět nedostatečným příjmem a mohou využít nějakou formu potravinových doplňků, je ale potřeba sledovat celkové složení a vhodnost jejich užívání. Vianutra nabízí jód v těchto doplňcích:
✓ FOR MAN
Nedostatečný příjem jodu vzhledem k jeho důležitosti bude mít negativní dopad na celý organismus. Jednak může dojít ke zvětšení štítné žlázy (tzv. struma), během nitroděložního vývoje plodu potom dochází k závažné poruše kosterního a nervového systému – ke kretenismu, který již později nelze napravit.. Lidé se sníženou funkcí štítné žlázy mají sníženou chuť k jídlu, nicméně mají natolik zpomalený metabolismus, že přibírají na váze. Je snížena tvorba tepla a lidé tak mohou být zimomřiví, jsou často unavení, trpí svalovou slabostí a křečemi a může se u nich objevit neplodnost.
Nadbytečný příjem jodu naštěstí není běžný. Zbystřit by snad měly pouze osoby, které v extrémním množství konzumují například mořské řasy, léky s jodem nebo používají dezinfekční prostředky. Za většinu případů zvýšené funkce štítné žlázy tak bude zodpovědné nějaké onemocnění, například Graves-Basedowova choroba nebo adenom. Lidé s hyperthyreózou budou mít zvýšenou chuť k jídlu, nicméně natolik zrychlený metabolismus, že budou hubnout. Ve zvýšené míře se jim budou odbourávat tuky, ale i kosterní svaly, budou mít vysokou produkci tepla, trápit je bude nervozita a nesoustředěnost a budou mít zvýšené riziko osteoporózy.